S novou legislativou dráže, ale efektivněji

Redakce | Pátek, 05. srpen 2022 |

Od ledna roku 2022 se výrazně mění požadavky na energetickou efektivitu novostaveb, konkrétně jde o tzv. „budovy s téměř nulovou spotřebou energie". Cílem legislativní úpravy je snížení spotřeby energií a co největší šetrnost k životnímu prostředí. Novinka, která zpřísňuje parametry energetické náročnosti budovy, se týká jak rodinných, tak i bytových domů, vztahuje se ale třeba i na administrativní budovy. Nová legislativa tak vyvíjí tlak na kvalitnější práci projektantů a architektů, aby navrhovali nejen krásné, ale i promyšlené a provozně nenáročné stavby.

Navrhnout úsporný dům s neomezeným rozpočtem umí každý, ale úsporný dům za cenu domu běžného umí navrhnout jen mistři v oboru díky spolupráci s energetickým specialistou, který je naučí odhalit slabé stránky návrhu hned na samém začátku. Z této vzájemné spolupráce vznikají opravdu kvalitní domy, což je ve finále přání snad každého stavebníka – získat za své peníze skutečně kvalitní, úsporný a správně fungující dům.

Požadavky vycházejí z evropské směrnice o energetické náročnosti budov z roku 2010, která u nás nabíhala postupně – nejprve v roce 2016 pro veřejné budovy, od 2018 pro budovy komerční. K zatím poslednímu posunu došlo na začátku roku 2020, kdy musely být ve standardu „budov s téměř nulovou spotřebou" realizovány všechny novostavby včetně rodinných domů.

Spotřeba „blížící se nule" byla tehdy pro rodinné domy stanovena klouzavě v rozpětí mezi 60 a 160 kWh na m2 za rok, což bylo po Rumunsku druhé nejhorší nastavení v Evropské unii a neodpovídalo původnímu záměru. Představa Evropské komise se přitom pohybovala okolo 40 kWh/m²/rok. Novou úpravou se dostáváme přibližně na 75 kWh/m²/rok a lze ji chápat jako dobře vyvážený kompromis. Při pohledu do průkazu energetické náročnosti odpovídá nový standard zhruba polovině kategorie B.

Čím menší spotřeba, tím lepší hodnocení

Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB), jehož nová podoba je platná od září 2020, se tak stává branou k takovým budovám. Průkaz je rozdělen do dvou částí – první grafická část je určená široké veřejnosti pro rychlou orientaci, druhá především odborníkům pro následnou optimalizaci domu. V grafické části je přehledně uvedena kategorie celkové energetické náročnosti podle písmen A–G, podobně jako u spotřebičů.

Škála ukazuje, jak si budova stojí v globálním měřítku celkové spotřeby energie, tedy kolik energie musíme na provoz domu zajistit (nakoupit nebo vytěžit) z neobnovitelných zdrojů, jako jsou například uhlí či zemní plyn. Čím méně dům potřebuje této neobnovitelné energie, tím lépe je v klasifikaci umístěn. Domy s výsledkem A jsou tak koncepčně i technologicky nejlépe zvládnutým návrhem, naopak novostavba rodinného domu klasifikovaná jako C či D je energeticky velmi náročnou budovou, které se projektant příliš nevěnoval.

obr.: Desatero chytrého návrhu úsporných domů. Od ledna 2022 bude ke splnění přísnějších požadavků nutné optimalizovat alespoň 5 až 6 bodů desatera. Stavebníkovi je ponechána volnost, jaké body si vybere. Ilustrace se souhlasem: Centrum pasivního domu

Co všechno obnáší průkaz energetické náročnosti?

Průkazy energetické náročnosti mohou zpracovávat energetičtí specialisté s osvědčením, které vydává Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Průkaz musí být zpracován úplně, objektivně a pravdivě. Zpracovává se pro novostavby i větší rekonstrukce a hodnotí tyto parametry:

• prostup tepla obálkou budovy
• vytápění
• chlazení
• větrání
• úpravu vlhkosti
• přípravu teplé vody
• osvětlení

Od A do G aneb definice jednotlivých stupňů

Průkaz energetické náročnosti hodnotí energetickou náročnost budovy komplexně. Jasně deklaruje, jak je dům energeticky náročný a jakými poplatky zatěžuje měsíční rozpočet. Tento údaj je podobně zásadní jako spotřeba paliva u auta. PENB zohledňuje, z jakých materiálů je dům postaven, jaké technologie jsou použity pro vytápění, chlazení, přípravu teplé vody nebo svícení, či zda a jaká zařízení se používají pro větrání a úpravu vlhkosti.

Výsledkem je celkové zařazení nemovitosti do jedné ze sedmi kategorií – od mimořádně úsporné (A) až po mimořádně nehospodárnou (G). Energetický štítek domu známkuje budovu písmenem, přičemž každé písmeno má svou barvu. Navzdory složitým výpočtům je tak energetický štítek domu ve výsledku srozumitelný každému.

Jednopodlažní, členité nebo nevhodně orientované domy budou muset svůj energetický handicap dohánět větším nasazením úspornějších technologií a obnovitelných zdrojů.

Elektřina prohrává

Do celkového výsledku se významně promítá i nízká účinnost výroby elektrické energie v ČR, která v průměru činí těžko uvěřitelných 32 % (z většiny vyráběna v uhelných a jaderných elektrárnách). Pro budovu vytápěnou elektřinou tak musíme jako společnost vytěžit trojnásobek energie než pro budovy vytápěné zemním plynem. Proto stavby využívající tuto neefektivní elektřinu jsou klasifikovány hůře než ty, které využívají například zemní plyn.

I když se elektřina může zdát pro stavebníka celkem dobrou volbou, pro stát její neúčinná výroba znamená investice v řádu stovek miliard korun při výstavbě nových elektráren i nákupu paliva pro jejich hladové turbíny. To nepřímo zatěžuje veřejné rozpočty a do budoucna lze očekávat i výrazné zvyšování cen elektřiny.

Novostavby nejhůře s hodnocením B

Podle vyhlášky č. 264/2020 Sb. se od ledna 2022 zpřísňují požadavky na výstavbu nových budov, a to zásadním způsobem. V zásadě všechny nové rodinné domy musí být klasifikovány minimálně jako B. Ke splnění požadavků vede řada cest – věnovat se beznákladovým koncepčním prvkům návrhu, jako je jednoduchý tvar budovy či správná orientace vůči světovým stranám využívající slunce jako zdroje tepla, navýšit tepelnou izolaci nebo instalovat účinné technologie či obnovitelné zdroje. Každý stavebník si může podle svých preferencí vybrat svou cestu.

obr.: Z ekonomického hlediska a z hlediska dostupnosti se nejúčinnějším opatřením ukazuje kvalitní zateplení obálky budovy. Kvalitně zateplený dům vyžaduje důkladnou přípravu a aplikaci izolace na všech místech, kde může teplo unikat. Konkrétně je třeba se zaměřit na izolaci spodní stavby domu, podlah, příček, stropů a podhledů, fasády a střechy (jak ploché, tak šikmé). Je důležité vybrat izolaci, která se hodí pro danou aplikaci. Vizualizace se souhlasem: URSA

Množství energie, která se ušetří použitím kvalitní tepelné izolace, vysoce převyšuje množství energie spotřebované na její výrobu, přepravu a instalaci.

Levný neznamená nejlepší

Všechny cesty vedoucí ke splnění požadavků však mají něco společné – levný průkaz zpracovaný nekvalifikovaným energetickým specialistou či projektantem může stavebníkovi dům prodražit o desítky až stovky tisíc korun. Výpočet energetické náročnosti je složitý, ale kvalifikovaný specialista umí správným zadáním, které ovšem stojí trochu více času, vytvořit úsporné řešení, které stavebníka nic nestojí (tedy kromě zmíněného času specialisty).

„V praxi se bohužel potkáváme s případy levných průkazů, které stavebníkovi říkají, aby investoval dvě stě, tři sta tisíc korun pro splnění nízké energetické náročnosti. Po podrobnějším prostudování podkladů nacházíme značné rezervy, které ve výsledku mohou vyjít investora jen na pouhých 30 000 Kč navíc," říká Ing. Michal Čejka z Centra pasivního domu a člen pracovní skupiny MPO k nové vyhlášce.

Jak poznat kvalitního energetického specialistu?

Kvalitní specialista vede s investorem a projektantem širokou diskuzi o změnách stavebního konceptu či zefektivnění navržených technologií, je rádcem a průvodcem na cestě přípravy vašeho projektu. Snaží se snížit měrnou potřebu tepla na vytápění, kterou nově také najdete na grafické části PENBu. Podle té si každý sám může ověřit, je-li jeho stavba skutečně nízkoenergetická či pasivní. Čím nižší měrná potřeba, tím lépe je energetický koncept budovy zvládnutý a tím méně bude nutné realizovat nákladnější opatření.

Autor a zdroj článku: Centrum pasivního domu pro časopis PASIVNÍ DOMY 2022

Hodnocení uživatelů: 0 / 0
Líbil se Vám článek?00